Vedení Senátu právě teď 😅

V posledních týdnech jsem stále častěji tázán na podzimní volby do PS. Takže zde je moje odpověď. Potkali jste někdy za uplynulé čtyři roky nějakého poslance, senátora? NE?! Potkali jste vůbec někdy nějakého europoslance? NE?! Mluvili jste s ním? NE?! Pomohl vám s něčím? NE?! Obdaroval vás finančně nebo věcně? NE?!... Uspořádal nějakou konkrétní akci, kterou by podpořil splnění svých slibů? NE?! Víte, že berou několik set tisíc korun měsíčně? NE?! Víte, že bez ohledu na stranickou příslušnost spolu podnikají a přihrávají si milionové kšefty? NE?! Viděli jste ho v televizi nebo na netu? ANO?! Mluvil tam rozumně? NE?! Deset otázek a jediná kladná odpověď. A přesto, když jsem tolikrát v minulosti nabízel rozumnou, věcnou a všem prospěšnou alternativu, setkal jsem se s jedinou odpovědí, polovina zůstala doma a druhá polovina volila to, co bylo servírováno v televizi. Uvědomuje si někdo, že televize a média obecně nedávají prostor těm co se nehodí vládnoucí bandě a mají šanci uspět, ale naopak reklamním prostorem šanci uspět teprve vytvářejí. Každé volby udělají reklamu úplně novému subjektu založenému a financovanému vládnoucí garniturou proto, aby si pojistila, že všechny hlasy i těch nespokojených nakonec skončí v jedné žumpě. Parlament, Senát i Europarlament jsou jednou velkou žumpou, do které vedou jen různobarevné kanály. Jeden je natřen na křesťana, jeden na vlastence, další na zeleno, nebo červeno. Takto různobarevným poklopům je potom poskytnuta reklama, která k nim láká voliče, kteří se k nim upínají v naivní víře, že barva poklopu zajišťuje smysluplný program a plnění volebních slibů. Naivní natolik, že ani nepostřehnou ten tobogán, který jejich upřímně odevzdané hlasy sveze do jediné žumpy a tam promísí tak dokonale, že se všechny barvy slijí na celé čtyři roky v monotónní hněď. Celá ta banda ze všeho nejvíce připomíná devítku přízraků z Mordoru. Komunisté, komunistická mládež holdující drogám a lesbické lásce, podvodní vlastenci, prolhaná pravice, rádoby nestraníci, vidíte mezi nimi jediný rozdíl? Já osobně ne. Vezměte si třeba toho „politika“ s vizáží vietnamského svislobřichého prasete. Čtyři roky věrně podporuje ne vlastenectví a národ, ke kterému údajně patří, ale agenta Bureše. Ptáte se proč? Inu se svým místopředsedou, bývalým členem ODS mají hlídací firmu a ta hlídá, hádejte čí objekty? Inu Agrofertu. Byla by to taková ta dětská říkanka o svislobřichém prasátku, které si lehlo k parlamentnímu korýtku, vzalo si násadku a psalo pohádku o svislobřichém prasátku, které so lehlo k …………….. a líně tak tráví volební období, kdyby tím ovšem neškodilo celé zemi a našemu národu. To už je lepší hlas do žumpy hodit přímo. Anebo ta komunistická mládež. Po komunistickém puči v únoru 1948 vyhlásili mladí komunisté shodou okolností v Brně akci nazvanou „Mládež vede Brno“. Během velmi krátké doby přivedli druhé největší město v republice k totálnímu krachu. Sami komunisté tehdy udělali jedinou rozumnou věc za celou dobu své diktatury a polovinu z nich pověsili a Brno tak zachránili. A jak mluví jejich dnešní následovníci v parlamentu? Na jednu stranu, jako správní straničtí funkcionáři berou statisíce a k tomu si přilepšují krádeží elektřiny ve služebních bytech, při těžení Bitcoinu do vlastní virtuální peněženky a na druhou stranu chtějí seniorům prakticky zlikvidovat zdravotní péči, na kterou si tito nebožáci platili celý svůj život. Inu, káží vodu a sami pijí víno. To už je lepší hlas do žumpy hodit přímo. Anebo ten opálený mládežník, který znásilňoval studentky a běda, kdyby na to někdo upozornil. Jediným trestem od pedagogického sboru by bylo vyloučení ne toho čuněte, ale toho, kdo si dovolil na něj upozornit. Další příklad, koalice. Zbytečná koalice ODS, TOP a Lidovců. A to není nic proti koalici zhulených …… a nezávislých starostů. To je teprve příklad podvodu na voličích. A nejde jenom o tak zvané nezávislé starosty. Většina starostů byla totiž zvolena jenom proto, že se na kandidátní listině vykazovala jako „nestraníci a nezávislí“. Když však vstoupili do politické strany, stali se z nich obyčejní podvodníci. Ani to však není to nejhorší. Tato koalice se skládá z naprosto programově protichůdných, alespoň na papíře, stran. Mládežníci propagují adopci dětí homosexuálními páry. To povede k tomu, že se domluví dva pedofilové, adoptují si dítě nebo děti a budou tak mít pro svoje odporné perverzity naprosto bezmocné objekty. Oproti tomu, STAN prohlašuje, že je proti adopci dětí homosexuálními páry. Jaký názor a zákon tedy podpoří volič, který odevzdá svůj hlas této koalici? To už je lepší ten hlas hodit do žumpy přímo. Každé volby je veřejnosti servírována s náležitým barnumským humbukem alespoň jedna novinka. Tentokrát je to Burešova „bývalá“ pravá ruka v podobě velitele ozbrojené milice se zavádějícím označením „Celní správa“. Nejde o to, že ta osoba, lépe než legalizátoři výnosů z trestné činnosti, skryla původ peněz na volební kampaň. To se přeci mohla za ta léta na útvaru pro boj s organizovaným zločinem velmi dobře naučit. A nejde ani o to, že v parlamentu bude s Burešem stejně aktivně spolupracovat. Největší nebezpečí tkví ve vlastnictví kompromitujících materiálů na kdekoho. Potom stačí zajít za poslancem a naznačit mu, co je k dispozici a jeho hlas bude zajištěn bez ohledu na jeho stranickou příslušnost. Takto si místo ve vedení režimu zajistil nacista Martin Borman, který zemřel dříve, než mohl být za svoje zločiny souzen a popraven. I komunista Lubomír Štrougal, který dokud nezemře, stále pobírá největší penzi, i když má na svědomí horší zločiny. To už je lepší ten hlas hodit do žumpy přímo. Takže tentokrát si můžete vážení spoluobčané vybrat sami, hodit hlas do žumpy přímo, podpořit podvodníky, lháře a zloděje anebo jako tradičně zůstat doma. Ale b e z e m n e! P.S. To, co se tady děje, bere člověku chuť do života. Jen dva aktuální příklady za mnoho a mnoho dalších: 1. Nejvyšším státním zástupcem se má stát dosavadní první náměstek jakýsi Igor Stříž. Člen zločinecké Komunistické strany Československa a vojenský prokurátor, který posílal do vězení lidi, kteří odmítali nastoupit vojenskou službu z důvodu náboženského přesvědčení a svědomí. Tento horlivý mladý komunista, plně oddaný totalitní diktatuře však neskončil po listopadu 1989, jak by asi většina z nás předpokládala, ale pokračoval v kariéře, tentokrát jako oddaný stoupenec koryta a vlastní kariéry. Jak je možné, že takové osobě odporná zločinná minulost prochází již třicet let a zveřejněna je až když má postoupit pouze jeden stupínek k vrcholné funkci státního žalobce? 2. Nejvýraznější kritici stávajících poměrů v Evropské unii napříč členskými státy spojili síly, aby si vynutili debatu o budoucnosti bloku. Lídři šestnácti nacionalisticky laděných partají ze čtrnácti zemí, včetně Jaroslava Kaczynského, Mattea Salviniho, Marie Le Penové nebo Viktora Orbána, minulý týden podepsali deklaraci požadující návrat kompetencí národům. Na září svolávají do Varšavy ideovou konferenci. A co na to poslanci a europoslanci zvolení za údajnou českou vlasteneckou stranu vedenou údajným českým vlastencem? NIC. K tak významnému počinu vlastenců z nejdůležitějších evropských národů se zbaběle a zákeřně odmítli připojit! Fotit se s údajnou kamarádkou a oblbovat místní i tak dosti zhlouplé stádo to ano, ale něco konkrétního udělat, proboha, jen to ne. Hanba jim a hanba i těm hlupákům, kteří je volili a ve své tupé zaslepenosti bohužel i nadále volit budouČítaj viac

Novoroční Stačil necelý rok a uměle vytvořený a cílevědomě po planetě rozšířený virus jehož účinnost byla soustavně bombasticky mediálně zveličována změnil svět k nepoznání. Jenom tak se mohl objevit titulek „Svět vítá 2021: EU bez lidí, Brazílie minutou ticha, Wu-han oslavou.“ Abychom však pochopili význam a ...dosah pouhé jedné věty, a to především pro budoucnost, musíme si vybavit alespoň triviální znalost poměrně nedávné historie. Stačí se vrátit před druhou světovou válku, ani ne celé století zpět a sledovat nejvýraznější projevy dějové linie na světové scéně. Komunismus se uchytil v jediné zemi na planetě, byl v plenkách a živořil v potocích krve napájených vlastní krutostí ve snaze dokázat svoji životaschopnost za každou cenu. Celá Asie byla rozdělena do malých státečků navzájem na sebe vzájemně nevražících, právě tak jako Čína, o jejímž budoucím vlivu na světové dění nemohli snít ani císaři Říše středu. Válečnické sklony se omezovaly na lokální konflikty a jiné ambice téměř neexistovaly. Druhá světová válka vše radikálně změnila. Kvůli slabosti západních spojenců rozšířilo bolševické Rusko svoje panství na celou střední a východní Evropu, a vyrostl mu sice slabý, ale početný spojenec v Asii v podobě komunistické Číny. Takto komunistické panství přesáhlo pětinu světa a úspěšně šířilo svoji zhoubnou ideologii na všech kontinentech. Západní demokracie nepochopily změněnou situaci zčásti proto, že poměřovaly ostatní národy světa podle svých vlastních, částečně proto, že sledovaly svoje vlastní omezené cíle, ať již to byly Spojené státy vedené těžce nemocným demokratem v prvním případě anebo Velká Británie zoufale se upínající ke vzpomínkám na koloniální panství. Tehdy byl velmocenskou protiváhou Spojeným státům komunistický Sovětský svaz. Sovětští komunisté tak pokračovali ve svém neúnavném úsilí ovládnout celý svět. Přestože se tímto cílem vůbec netajili, veřejně jej prezentovali při všech příležitostech a ve svých hojně publikovaných dokumentech Západ tuto strategii vůbec nepochopil. To bylo znát již v průběhu druhé světové války, kdy byla hlavní pozornost západních spojenců soustředěna na Evropu a porážku nacistického Německa, zatímco v jiných oblastech byly činěny výrazné ústupky i komunistickým režimům, které byly z naprosto nepochopitelných důvodů a přes důrazné varování významných osobností považovány za spojence. Tak se svobodný svět soustředil jen na starý kontinent a úplně opomíjel další sféry vlivu, ač představovaly obrovskou zásobárnu světových především surovinových zdrojů, ale nejen jich, ale i potenciálu lidských zdrojů. Tato politika naprosto neodůvodněných a ve snění washingtonských byrokratů zrozených akcí vedla k praxi sledování pochybné účelnosti a nakonec naprostou ubohost zbabělých ústupků. To se naplno projevilo nejprve v korejské a posléze ve vietnamské válce. Tyto války svobodný svět vedený Spojenými státy (vždyť v Koreji zasahovala vojska OSN) prohrál vždy jen proto, že byl příliš svázán ne snad tolik obavami ze široce publikovaných úvah o vyvolání světového konfliktu, protože v té době komunistický blok nedisponoval tolika zdroji a takovou technickou vyspělostí, aby se do takového konfliktu odvážil jít, ale především bláhovou nadějí, že s komunistickým režimem lze vyjednávat a postupně jej mírovým soužitím přivést k demokracii založené na svobodě jedince a k prosperitě založené na svobodném podnikání. I v dalších desetiletích nepochopení komunistické ideologie a jejích realizátorů vedlo k dalšímu z řetězce naprosto budoucnost devastujících rozhodnutí. K nim patří především od sedmdesátých let minulého století přesun výroby do komunistické Číny. Pro pár centů zisku na každém výrobku byla poskytnuta možnost čínským komunistům nakrást technologie a know-how, vyzkoušet si je ve vlastní praxi. A tak v době, kdy byl po pečlivé a soustavné přípravě uměle vyvolán zánik sovětského bloku, měl světový komunismus již plnohodnotnou náhradu v Čínské lidové republice. A jsem si jist, že není daleko od pravdy konstatování, že náhradu, která svého předchůdce a učitele mnohonásobně překonala. Sovětský svaz a jeho armáda prakticky neměli šanci se bez občasných špionážních aktivit k pokročilým západním technologiím vůbec dostat, což se projevovalo v naprosté nekonkurenceschopnosti a v důsledku významně přispělo k úspěchu Reaganovy politiky uzbrojení protivníka. Oproti tomu čínským komunistům byly nejnovější technologie servírovány na zlatém podnosu (na otázku proč ne na tradičně používaném (stříbrném podnosu snad nejlépe odpoví současných stav čínských devizových a zlatých rezerv). Mimochodem komunistický režim nehromadí zásoby zlata proto, aby bohatl, k tomu stačí přebytek obchodní bilance s celým světem a devizové zásoby dolarů. Zlato je naprosto nezbytné pro nejnovější a nejspíše i převážnou část budoucích vojenských technologií, i když jsou nyní prezentovány především jako technologie kosmické. Veškerý přesun výroby do Číny tak neznamenal pomoc všemu lidu a ani nepřivedl komunistický režim na cestu demokracie a svobody, ale vybudoval světovou velmoc, která již nyní, přes ubezpečování Pekingem placených médií, je světovou jedničkou. V Asii byla tak vytvořena mocnost, která je svou koncepcí a metodami útočně imperialistickou podle všech kritérií, sledující expanzi a mocenský růst jehož jediným cílem je ovládnutí celého světa. Nejprve ekonomicky, poté politicky a podle momentální potřeby a taktických cílů i vojensky. Nyní ovšem nemusí čínští komunisté hrozit zbraněmi, prostřednictvím tak zvaných „výhodných investic“ si podmanili již mnoho zemí Asie, Afriky a Střední Ameriky. Nákupem státních dluhopisů se rozvinuté země včetně EU a USA postarají o legalizaci panství komunistické páté kolony působící v politické i podnikatelské sféře především v rozvinutých zemí. Ve vedení nebo předstíraných zastupitelských sborech Čínské lidové republiky jsou pouze původní Číňané, na rozdíl od podobných institucí v rozvinutých zemích, kde k účasti v nich stačí několikaletý ilegální pobyt. Je nutné přiznat, že ještě jedna podmínka musí být splněna, toto privilegium vtrhnout bez pozvání do cizího domu a okamžitě začít kritizovat a terorizovat jeho majitele za nedostatečnou péči o vetřelce není vyhrazena Evropanům (které by takové chování ani nenapadlo) ale je rezervováno pro ilegální přestěhovalce z Asie, Afriky a Střední a Jižní Ameriky. Severoatlantické společenství zahrnující EU, USA a Kanadu (i když severoatlantický původ jejich obyvatel je již v menšině) a ke kterému musíme s ohledem na dosud převládající původ obyvatel zahrnout i Austrálii je na ústupu a nejen v technickém a materiálním úpadku, ale i v dramatickém úpadku morálním. Politika ústupků, váhání si vybrala svoji tragickou daň ve ztrátě morální prestiže, kterou si západní svobodný svět jistě vysloužil během druhé světové války. Komunisté dnes ovládají většinu světa, jsou jen krok od ovládnutí zbytku a není již nikdo, kdo by se jim mohl postavit a ti, kdo odvahu zemřít mají jsou umlčováni v mediálním, dnes převážně virtuálním prostoru a označováni za rasisty, neonacisty. Tak režim, který má na svědomí obrovské lidské a materiální ztráty a utrpení naprosto nebývalých rozměrů a který vrátí celý svět do temnot minulosti vítězí za oslavných tirád pomatenců, a především hlupáků všech barev pleti. Jak jinak vysvětlit fakt, že jsou oslavováni komunističtí vůdci, kteří brutálně porušují obecně uznávané společenské zákony, upevňují svoji moc koncentračními tábory, fyzickou likvidací protivníků, genocidou celých národů. Za politické partnery jsou uznáváni doživotní prezidenti, kteří nebudou nikdy voláni k odpovědnosti za zločiny, které napáchali. Vedoucí osobnosti nacistického Německa byly veřejně souzeny za zločiny daleko menšího rozsahu, než jaké napáchali Mao Tse-tung a jeho nohsledi a přesto dnes velitelé koncentračních táborů ve kterých jsou soustavně likvidováni odpůrci komunistického režimu jsou placeni za to, že svoje prostory a vězně poskytují k natáčení hollywoodské produkce, komunističtí cenzoři přímo usídlení v kalifornských studiích si diktují obsah scénářů slovo od slova a Švýcarsko platí letenky, ubytování, stravování a kapesné (opulentní ve srovnání s cestovními náhradami občanů EU) agentům čínské státní tajné bezpečnosti, aby mohli sledovat a vyslýchat uprchlíky z Číny, získávat je pro spolupráci, unášet je anebo dávat švýcarským orgánům pokyn k jejich deportaci zpět do Číny. Nejinak tomu je i v teritoriální expanzi, která vytlačuje všechny ostatní národy, a to i ty, které se spoléhaly na podporu Západu z jejich přirozeného prostředí (příkladem je zábor Jihočínského moře, proti kterému již nikdo ze světových vůdců ani neprotestuje a americká 7. flotila bude již brzy odvolána, aby komunistické expanzi nepřekážela. Zdůvodněním budou opět ústupky prý činěné jen pro udržení světového klidu a vytvoření prostoru pro jednání. Jak směšné a opovrženíhodné argumenty, které dále odhalují slabost Západu a upevňují komunistické vůdce v jejich přesvědčení o svém vítězství. Svobodný svět ztrácí materiálně i morálně, v jeho vedení jsou bezcharakterní osoby, které jsou zkorumpovány brutálním asijským komunistickým režimem. O zranitelnosti a přímo bezbrannosti svobodného světa svědčí i probíhající pandemie. Ti, kdo jej vyvinuli a rozšířili po celé planetě dále vyrábějí, bohatnou a jak je vidět i slaví, nedivím se, protože mají všechny důvody. Ostatní svět se totiž ve stejné době k velké radosti svých nepřátel ponořil do tmy a zimy, zastavila se veškerá výroba, masy lidí se propadají do otevřené bídy. Mediální masáž totálně vystrašila populaci a i to byl záměr, protože lidé, kteří se bojí budou stěží kontrolovat to, co dělají jejich vůdci. Takto si připravili budoucí světovládci terén a nyní již mohou v klidu dokončit svoje strategické plány. A je úplně lhostejné, zda to bude v příštím roce anebo v tomto desetiletí, protože my sami tomu zametáme cestu svými každodenními rozhodnutími, byť v české kotlině přiměřeně malými. Tady stačí jen místního čínského poskoka, jinak známého svojí inteligencí těsně sledující IQ debila. Jistě jste poznali bývalého důstojníka, který ve vojenských lázních počítal v prádelně špinavá prostěradla a bude nejspíše šéfovat českému fotbalu. Právě tak si lze úspěšně vsadit, že ke konci desetiletí budou módní šikmé oči a žluté opálení. Je s podivem, jak snadno se civilizace vzdávají a jak snadno zanikají. Bohužel platí již dávno řečené, civilizace nezanikají s třeskem uprostřed vřavy bojů a výbuchů raket, ale s tichým a ublíženým zakňouráním, za které by se stydělo i to nejubožejší nemocné zvíře, i to se brání do posledních sil a raději zemře v bojiČítaj viac

Všem lidem dobré vůle? Bez dlouhého úvodu přejdu in medias res. O Vánocích, jejich duchu a smyslu bylo napsáno mnoho především těmi, kdo se je pokoušeli pod záminkou falešného pokroku vymazat z lidské paměti anebo těmi, jejichž víra samotnou existenci Vánoc popírá. Pokud by ovšem zůstalo jenom u jejich vlastního názoru... a chování, bylo by vše v pořádku a plně v souladu s lidskou existencí a svobodou jedince. Bohužel, všichni tito nepřátelé naší víry jsou až neskutečně agresivní a svojí nenávistí svobodu jedince, názorů, přesvědčení a víry ničí. V mnoha zemích zbabělci popírající svůj původ ve snaze se svézt na vlně totální společenské devastace v naději na podíl na kořisti, pod záminkou multikulturalismu a politické korektnosti, za naprosté netečnosti většiny prosadili zákaz používat název Vánoční svátky. Již to jsou jenom svátky, aby se prý ti, kdo je neslaví a jenom si na jejich konto vybírají volno, necítili dotčeni tím slovem „Vánoce“. Stejně jako jsou ničeny kříže u cest, aby zase pro změnu nebyli pohoršeni prostřednictvím svého zrakového nervu. Navíc tomuto naprosto cílevědomému úsilí omezené hrstky ještě více omezených fanatiků výrazně napomáhá naprostá materializace těchto svátků. Je jasné, že ve světě, který přežívá ve stínu peněz lze bez nich jen těžko obstát a lze tedy i snadno zklamat malým množstvím nebo hodnotou dárků, to je lidsky velmi pochopitelné a nikdo by to nikomu neměl mít za zlé. Už proto ne, že nejvíce brojí proti materializaci svátků právě ti, kdo nejvíce tyjí z národního majetku ať již doslova dojí státní rozpočet neoprávněnými dotacemi, nehoráznými poslaneckými platy nebo, jako nedávno, z podvodného překupnictví zdravotnického materiálu. A ještě takový postoj a jeho prosazování vydávají za veřejný zájem a svoji zásluhu, aniž jim vůbec dojde, že pýchou dme se každý parazit. Lidé si vždy stěžovali na dobu, ve které žijí, považovali ji za horší, než byla ta předchozí, zvláště, když už díky letům na vše špatné k vlastní škodě pozapomněli. Někdo se upíná k budoucnosti, někdo se jí obává, včerejšek však již není, právě tak jako budoucnost, je jenom přítomnost, a proto bychom se měli alespoň snažit, abychom právě ten dnešní den prožili se svými blízkými co nejlépe. A to vám také ze srdce přeji. Šťastné a veselé Vánoční svátkyČítaj viac

Srdečný pozdrav a poděkování všem za přání k narozeninám. I když musím znovu zdůraznit, že již mnoho let tento den přecházím mlčky, bez povšimnutí podbarveném nechutí. Co je to vlastně 24. říjen? Den, kdy se probudil Frodo Pytlík v Roklince po zranění, které mu způsobil jeden z přízraků? Den, kdy se narodily milion...y lidí? Spíše si vzpomenu na to, že toto datum je velmi blízko jinému, kdysi podstatně důležitějšímu datu – založení Československé republiky. Dovolte mi proto, abych využil této příležitosti a velmi, velmi stručně vzpomenul 28. říjen, který je v kalendáři označen jako státní svátek. Právem nebo neprávem? Mají současní obyvatelé české kotliny ještě vůbec právo si tento den připomínat, nebo jej dokonce světit? Opravdu nevím i když se i po dlouhých sto dvou letech dají najít styčné body. Porovnání tehdejších i současných událostí, že nevyznívají v náš prospěch není vina našich předků, ale těch z nás, kteří všechny činy našich předků jejich píli i hrdinství pošpinili hloupostí a zbabělostí. Rok 1918 byl prvním rokem, kdy celý svět zamořil čínský virus, který se do Evropy dostal po Hedvábné stezce. Za dva roky dokázal tento virus zahubit podle odhadů až sto milion obyvatel z tehdejších dvou miliard. Přesto právě v této době bojovalo a umíralo mnoho našich předků za vybudování samostatného státu. Tomáš G. Masaryk se osobně účastnil každodenních jednání, cestoval, zasedalo Zákonodárné shromáždění, konaly se schůze, demonstrace, živnostníci podnikali, průmysl běžel na plné obrátky, divadla hrála, v každé hospodě, kterých bylo i v té nejmenší obci několik to bručelo jako v úlu, prostě celá mladá republika i celý národ, který se konečně po stovkách let dočkal opět samostatnosti žil. Dnes, po sto dvou letech, kdy nezbylo z bývalé Československé republiky již nic jiného než červené písmo v kalendáři, kdy toto datum nic neříká současným žákům a studentům je celá česká kotlina ochromena strachem. V době, kdy na prokazatelně opět čínský virus pouze nepotvrzeně, údajně zemřelo dva tisíce lidí starších osmdesáti let se prezident i se svými zkorumpovanými poradci izoloval na Hradě, poslanci se tak bojí, že jsou zalezlí nikdo neví kde. Ekonomika není ochromena, ale přestala úplně fungovat. Po svém založení jedna z desítky nejrozvinutějších zemí na planetě se propadla za sto let za Asii i Afriku. Všichni chodí s náustky, které se mění v náhubky. Nescházejte se, nemluvte spolu, jak se vás sejde více než dva, tak vás rozeženeme a pokutou deseti tisíc korun vás hodíme přímo do náruče exekutora, tak mluví vláda ubohého pozůstatku tak hrdé, silné a vlivné Československé republiky. Proč vláda a parlament uvrhly zemi do chaosu a krize, která by bez jejich neschopnosti ani nenastala? Ve vládě i parlamentu jsou dnes zastoupeni lidé, kteří by se po roce 1989 nedostali ani na kandidátní listinu té nejmenší politické straničky. Bývalí i současné členové zločinecké komunistické strany, agenti a donašeči tajné politické policie. Větší, než jejich neschopnost je jejich zkorumpovanost a křivý charakter. Ne nadarmo se říká vrána k vráně sedá, rovný, rovného si hledá i když já osobně bych raději, aby místo příliš zjemnělého a politicky korektního českého rčení používal to antické osel k oslovi a svině k svini. Tak lze charakterizovat současnou vládní garnituru. Předseda vlády, komunista a estébák vykrádá dotace malým a středním podnikům a v době krize rozmnoží svůj majetek o miliardy, ministr vlády inkasuje desítky milionů za údajné konzultace se svojí dcerou, která zásobuje resort, který sám řídí, předseda vlády platí své koaliční strany prostřednictvím zkorumpování (ne že by se tomu bránily) jejich vedení tím, že jim zadává ostrahu svých nemovitostí za stovky milionů, čemu se lze divit? Ale ti současní mocní se chovají tak, jak jim vyhovuje a jak jim káže jejich charakter. Ale co si myslet o těch milionech, kteří je volí, anebo svojí neúčastí ve volbách nepřímo podporují? Vždyť nebýt té stále dokola opakované tragikomedie v podání intelektuálně utlumených občanů zde nazývané parlamentní volby, tak by se takový lidský odpad do vedení státu, jakkoliv malého a bezvýznamného nemohl nikdy dostat. Ano, to co je ve vedení státu je odporné, ale to, co je tam dosadilo je ještě horší. Ale nejsem pesimista, tak na závěr něco hodně optimistického. Měsíční ministr kdysi prohlašoval, že nejlepší obranou proti virové infekci je promoření obyvatelstva, aby si každý organismus vytvořil protilátky. Měsíční ministr už sice ministrem není, ale jeho cíl byl naplněn. Promořena je naprostá většina populace v České republice. Jak to mohu vědět, když většina obyvatelstva dosud nebyla testována? Jednoduše, podle příznaků onemocnění. Vědecké týmy prohlašují, že nejvýraznějšími příznaky jsou ztráta čichu a chutí. A tyto příznaky nyní dominují v celém národě. Nikdo necítí ten hnilobný zápach, který vrchovatě naplnil českou kotlinu a všichni ztratili sebemenší chuť s tím něco dělat. Pokorně, s náležitým odstupem na veřejnosti a s náhubkem i v posteli, budou doma čekat až jim televize nabídne nějakého nového spasitele, samozřejmě politicky korektního, aby jej mohli při příštích parlamentních volbách hromadně podpořit. A je jedno zda to bude komunistický propagátor legalizace drog nebo sprostý vykradač mých článků a knih anebo konec konců jakýkoliv jiný majitel dědičného tak dlouhého vedení, že mu trvá desítky let, než mu dojde zcela zřejmá a prostá pravda. Nějakého spasitele, který bude tváří v tvář rozpínavosti čínských komunistů prohlašovat, že musíme spolupracovat, že se musíme přizpůsobit a že je lepší žít na kolenou, než zemřít vstoje. Znaven tím vším já chci jen smrt a klid, jen nevidět jak žebrá poctivec, jak pýchou dme se pouhý parazit, jak pokřiví se každá dobrá věc, ……jak blbost na schopné si bere bič ……… jak sprostota se sápe na slušnost, …… jak hloupost schopným zpupně poroučí…… Však to znáte. A přesto jsou věci, pro které stojí nejen žít, ale i zemřít. Třeba i ta smrt bude mít svůj významČítaj viac

Všem Vám děkuji za včerejší přání k narozeninám. Vážím si toho, i když už je dávno neslavím.

Děsivé dějiny dvacátých let dvacátého prvního století aneb do nebe volající penězovod do kapes bolševických lehkoživků nenávidějících svůj národ, vlast i rasu. Sice jsem se zařekl, že již nebudu na facebook psát, ale člověk míní život mění. V poštovní schránce naší politické strany, jakož i ve schránkách ...většiny organizací a spolků působících v České republice se zjevila tlustá zelená obálka. Podezření, že se jedná nejspíše o teroristickou zásilku antraxu se změnilo v děsivou noční můru, která překonala i ty nejhorší obavy, a to pouhým otevřením vložených tiskovin. Snůška blábolů, nesmyslů nasáklých bolševickým bludem pozemského ráje pro všechny. Těch ohavností je tolik, že není možné uvádět všechny, tak jen namátkou ty nejděsivější body pamfletu. 1. „Podle Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 může podat žádost o azyl naprosto každý. EU má tedy k lidem prchajícím před pronásledováním závazek.“ Ptáme se: Proč jenom EU, proč ne africké, arabské nebo asijské země? Která z nich plní takový závazek, který jistě jejich představitelé taktéž podepsali? Proč je většina migrantů ze zemí, kde není válka, ani pronásledování, a proč lžou o svém původu a věku? 2. „Kdo je to migrant? Karolina narozená ve Zlíně a žijící v Brně…“ Ptáme se: Předchozí věta je myšlena zcela vážně, takže jsme všichni migranti, když se stěhujeme ve vlastní zemi anebo jsme se narodili v krajské nemocnici? A měli bychom z tohoto důvodu vítat kdejakého podvodníka vydávajícího se za oběť války? 3. „Když dáváte výplatu migrantovi, možná ji dáváte i jeho rodině a zemi“ Ptáme se: Všiml si někdo slova „možná“ v předchozí větě? Možná ano, ale zcela určitě tamní mafii, tamní zkorumpované vládě a tamním podvodníkům vydávajícím se za charitu a pracovníky neziskovky. 4. „Konec chudoby. Migrace je účinným nástrojem ke snižování chudoby migrantů.“ Tentokrát se neptáme, protože je výpočet zcela jasný. Pokud by zůstal ve své vlasti musel by migrant usilovně pracovat v potu tváře, aby uživil sebe a svoji rodinu, zvláště když má třeba čtyři manželky a třicet dětí. Když se však vydává za oběť pronásledování, dostane oblečení, ubytování, stravování a elektroniku zdarma, a navíc pravidelný příjem v řádu desítek tisíc, aniž by se musel zvednout z postele nebo od bohatě prostřeného stolu. Časem si pozve další členy rodiny a tím si zvýší i příjem, opět bez toho, aby vyvinul sebemenší úsilí. A tady se konečně ptáme, jakou cenu zaplatí naši občané za snížení chudoby migrantů? 5. „Zdraví a kvalitní život, starost o zdraví a zabezpečení základních podmínek pro život migrantů.“ Ptáme se: Je skutečně naší věcí starat se o zdraví a základní životní podmínky migrantů? Kdo se staral a stará o naše děti, jejich zdraví a životní potřeby? Kdo se stará o totéž u našich seniorů? Životní úroveň, kterou dnes máme nemáme proto, že by se o nás někdo jiný staral, ale máme ji jenom proto, že celé generace našich předků v potu tváře obdělávaly půdu, dřeli v továrnách a starali se sami o svoje seniory a uskrovňovali se proto, aby jejich děti mohly studovat. To je základ rozvoje a blahobytu, práce a skromnost. Ne se spoléhat na pomoc někoho cizího, o kterém by migrant, nebýt propagace neziskovek ani nevěděl. 6. „Migranti mohou přinášet cenné znalosti a dovednosti v oblasti technologií, rozvoje výzkumu…“ Ptáme se: Jaké že to znalosti a dovednosti přinášejí, když drtivá většina z nich nemá ani ukončené základní vzdělání a nikdy nepracovala? Jediné, co přinášejí je středověké myšlení, chování a náboženský fanatismus a v civilizovaném světě dávno vymýcené nemoci. 7. „Migranti pomáhají rozvoji měst, která se i díky nim stávají úspěšnými centry ekonomiky a života.“ Ptáme se: Jak může někdo napomoci rozkvětu ekonomiky, když jedinou kvalifikací je nastavená ruka na sociální dávky? Jsou přínosem pro rozvoj obcí zrušené vánoční trhy, betonové bloky bránící vjezdu na náměstí, vraždy a znásilnění? 8. „Silné, transparentní a odpovědné instituce a rovnoprávný přístup ke spravedlnosti jsou důležité pro ochranu práv migrantů.“ V zemi, kde téměř nikdo ve spravedlnost nevěří, protože soudci spravedlnost nehledají a jsou jenom byrokraty, kteří vše převádějí na mechanické úkony, které by zvládla každá kalkulačka? V zemi, kde spravedlnosti se občan nedočká mnohdy ani do konce svého života se máme starat o ochranu práv migrantů, když nemůžeme ochránit ani svoje vlastní? 9. „Migrace může přispět k posilování postavení žen a dívek. Migrující ženy jsou ale zároveň zvlášť zranitelné, co se týče násilí a sexuálního zneužívání.“ Ptáme se, proč bychom se měli starat o migranty ženského pohlaví? My snad praktikujeme ženskou obřízku, my vraždíme nezletilé dívky pro zneuctění rodiny, my praktikujeme mnohoženství? Jestliže sem přijde kterýkoliv migrant, nenechá doma svoje zvyklosti, naopak je zavádí zde u nás. Například v Německu je již oficiálně povoleno v tamních migrantských komunitách používání práva „šaría“, podle kterého je žena méně než dobytek. Tím, že přijímáme migranty nepomáháme jejich ženám, ale naopak ohrožujeme svoje vlastní. 10. Dále je zde soubor bodů na témata pitná voda, odlesňování, čisté energie, důstojná práce, odpovědná spotřeba a výroba atd. Zářným příkladem je komunistická Čína. Ta na lidská práva, ekologii, světové klima nebo odpovědnou spotřebu a výrobu zvysoka kašle. Používá otrockou práci i dětí nepohodlných občanů a přinejlepším je poskytuje pro natáčení filmů propagujících komunistický režim, jako je nyní hraná MULAN. Nepohodlné buď přímo popravuje, rozjezdí tanky na kaši anebo zavře do koncentračních táborů, kde mučí, vraždí, sterilizuje, zotročuje. Vězně z koncentračních táborů používá na pokusy, které zvířeckostí překonávají chování nacistů v Osvětimi. To vše pod dohledem Komunistické strany Číny a doživotně jmenovaného diktátora Xi Jinpinga a za naprostého ticha celého světa. 11. „Jako bonus dostane každý dobro… náramek zvaný „DOBRO“, který další část slova cudně vynechává.“ Když někoho s tím náramkem potkáte, vyhněte se mu na dálku, třeba přejděte na protější chodník. Je to loupežník, který tahá peníze z vaší kapsy, zatímco vám podrobně popisuje utrpení neexistující osoby v neexistující zemi. Který z každé koruny, kterou z vaší kapsy vytáhne si nejprve vezme devadesát haléřů na svůj blahobytný život a zbývajících deset možná věnuje na pomoc nějakému čtyřicetiletému podvodníkovi, který se vydává za nezletilce, aby tady mohl snadno žít a život si zpestřovat tu a tam znásilněním nějaké bílé bezvěrkyně. Kolik stálo poštovné lze zjistit snadno podle váhy zásilky. Kolik ale bylo zaplaceno za grafickou úpravu, tvorbu textové části, tiskárnu? S kým byly uzavřeny smlouvy, a hlavně za kolik. Lehkoživkové neschopní samostatného života a obživy ať již jako zaměstnanci nebo zaměstnavatelé si tímto způsobem opatřují finance pro báječný život plný povalečství, drog a zahálky. Jedinou pravdivou větou z celého souboru začíná tiráž toho ohavného pamfletu, „Více než 80% materiálu použitého k výrobě tohoto produktu je odpad“ a k tomu dodejme, že autoři jsou příliš skromní, protože je to 100% a nejen materiálního, ale především lidského odpaduČítaj viac

Když sleduji co za nesmysly padá z vlády a mnohých spoluobčanů, tak si říkám, že mají roušku nasazenou na nesprávném tělním otvoru.

Pandemie v Itálii záhady zbavená Je něco důležitějšího než pravda? Poslední události nejen ve světě, ale především v Itálii nám na řečnickou otázku daly jasnou odpověď. Není a nikdy nebylo. Ve skladu v Lovosicích bylo zabaveno velké množství roušek a respirátorů. Okamžitě protestovala čínská vláda a domáhala... se jejich vydání. Zdůvodňovala to tím, že to byl dar pro čínské občany žijící v Itálii. První, co mne napadlo bylo, to žije v Itálii tolik Číňanů? Vždyť těch roušek a respirátorů byly statisíce! Tentokrát netrvalo tak dlouho a pravda vyšla na světlo boží a byl to skutečně obrovský šok. Takže pěkně popořadě. Z obrovského množství čínských podnikatelů, kteří vydělali na neuváženém přesunu výroby ze západních zemí do Číny v sedmdesátých letech a vykrádáním západních technologií se stali miliardáři. Ti se samozřejmě ohlíželi po příležitostech, jak svoje miliardy vhodně investovat. Mimo jiné skoupili většinu módních značek a podniků v Itálii. Pokud by zůstalo jenom u investic a pro Italy zůstala zachována pracovní místa, byl by to jenom projev tržní ekonomiky. To se ovšem evidentně nestalo a do svých továren čínští podnikatelé navozili své vlastní dělníky. Jenom ve těsném okolí Florencie je tak podle odhadu šedesát tisíc čínských dělníků a techniků. Naprostá většina produkce tak zvaných módních značek jako Gucci, Max Mara, Versace, Armani a dalších pochází evidentně z čínských podniků a od čínských dělníků, které mají s Itálií společné jenom to, že zde sídlí. Mnozí zákazníci tak zbytečně platí za značku, ač by si to stejné, mohli mnohem levněji objednat přes Alibabu. Ale nejen ničení evropské kultury, inovací a pracovních míst pro Evropany. Stejně katastrofální je odpověď na otázku, proč je Itálie epicentrem virové pandemie s tolika oběťmi. Většina čínských dělníků, tedy statisíce, odcestovala na čínský nový rok do své vlasti a vrátila se nakažená. Svoji nákazu tak roznesla právě po Itálii, která nyní doplácí na to, že svoji duši prodala Satanovi. A ještě jedna, ne současná, ale do budoucnosti připravená hrozba v podobě Damoklova meče, který visí nejen nad hlavami Italů, ale nad hlavami nás všech. Číňané ve Florencii a dalších regionech Evropské unie představují gigantickou pátou kolonu, která je připravena ( a o tom vůbec nepochybujte ) na pokyn Pekingu rozvrátit Evropu zevnitř. Čínskému vedení potom zůstane jen sklidit plody své desetiletí trvající rozvratné činnosti. Jak účinnou zbraní je pátá kolona nejlépe ilustruje snadné rozbití Československé republiky a následná okupace jejího zmrzačeného zbytku bez jediného výstřelu. To vše díky Sudetoněmeckému Landsmannschaftu páté koloně Třetí říše. Nihil novum sub sole, a nepoučitelní stále znovu a znovu opakují stejné chyby až do vlastního hořkého konce. Začněme již konečně nazývat věci pravými jmény, není to žádný korona- ale čínský virus. Z Číny k nám nesměřuje ve velkokapacitních letounech pomoc, ale jenom to zboží, které jsme si u nich zaplatili předem, tedy koupili za nehorázně předražené ceny. Zboží, které jak nyní vidíme na rychlotestech nevalné kvality. A to je jenom špička ledovce, bůh ví, co ještě vyplave napovrchČítaj viac

Rychlotesty z Číny mají podle hygieniků 80% chybovost. To znamená, že ze 150 tisíc dovezených, jich 120 tisíc můžeme rovnou hodit do kanálu. Za ty prachy to stálo nemyslíte?! A hlavně nezapomenout poděkovat Číně.

Komu slouží současná hysterie a jaké bude mít důsledky pro demokracii a svobodu Lidé mají ještě v živé paměti události po jaderné havárii v Černobylu, které jim oživil i celkem povedený seriál. Ten, jak doufám, ale oživil nejen nebezpečí, ale především prolhanost a bezohlednost komunistického režimu, který nech...al po tolik dní exponovat občany radioaktivním spadem. Takový režim má svoje navyklé vzorce chování a je úplně jedno, zda centrála sídlí v Moskvě nebo aktuálně v Pekingu. Nový virus vypěstovali obyvatelé Číny svými zvyklostmi, které nemají s hygienou v našem slova smyslu nic společného, a to vše kombinováno s pojídáním psů a pásovců vedlo k tragickým následkům. To však nezabránilo čínským komunistům, aby mlčeli o infekci. V podstatě, pokud máme věřit tomu, že se první případ vyskytl 17. listopadu 2019, nechali dva měsíce nakažené občany Číny cestovat po celém světě a roznášet tak nákazu nebezpečným coronavirem. Teprve poté, když byl úspěšně nakažen celý svět, přiznalo pekingské vedení existenci této hrozby. Bez ohledu na ohnisko vzniku epidemie nebo na její název to však není první taková událost za posledních sto let. Po první světové válce, kdy bylo obyvatelstvo oslabeno válečným strádáním a ekonomika byla v rozvalinách vypukla epidemie tak zvané španělské chřipky. Tehdy obývalo planetu zhruba jeden a půl miliardy lidí. Svoji daň si vybrala nejdříve válka, kterou však následující pandemie překonala. Podle odhadu tehdy na virové onemocnění zemřelo padesát až sto milionů lidí. V masových hrobech tak do roku 1919 skončila zhruba desetina světové populace. Nutno ještě zdůraznit, že bez ohledu na tehdejší naprosto nedostatečné technické prostředky k přesunu obyvatel, neexistenci letecké osobní dopravy minimální turistiky se tehdejší nákaza rozšířila a zabíjela během jednoho roku po celé zeměkouli, včetně Antarktidy. Svět se ale s touto situací vyrovnal, vyrovnaly se s ní i lidé, a to i v naší vlastní zemi. Naši předkové byli natolik odhodlaní a pracovití, že se Československá republika po takové katastrofě během prvních dvaceti let své existence dostala mezi deset nejrozvinutějších zemí na světě, moderní terminologií, propracovala se do G 10. A porovnejme tehdejší situaci s tou dnešní. Na světě je sedm a půl miliardy lidí. Infikováno je údajně dvě stě tisíc, údajně zemřelo deset tisíc. K dnešnímu datu jsou tedy ohroženy tři sta tisíciny a zemřela jedna sta tisícina obyvatelstva. A to vše v době, kdy pohyb obyvatelstva po planetě, pohyb zboží je tak intenzivní, že se hovoří o globální vesnici. Tedy nepředstavitelně menší ohrožení a mizivé oběti. To neznamená, že bychom měli pasivně čekat, kdo v loterii uspěje a kdo propadne, cenu má každý lidský život, otázkou ovšem je jak na tuto situaci reagovat a jak na ni reagují především ti, kdo společnost díky vítězství ve volbách vedou. A zde je namístě připomenout nejen chování momentálních vládců, ale také jejich poddaných. Ve státě prostě nejsou osobní ochranné pomůcky, nejspíše proto se ministři v čele s předsedou vlády předvádějí celé hodiny s rouškami přes větší část obličeje. Odhlédněme od toho, že to je vzhledem k estetice přínosné. Proč mají vybavení ti, kdo vládnou, zatímco všichni ostatní jsou odkázáni na vlastnoruční výrobu naprosto nefunkčních, a tedy zbytečných roušek z naprosto nevyhovujících až odporných materiálů? Proč by měli být chráněni vládci a vystaveni nebezpečí všichni ostatní? Pozastavil se nad tím vůbec někdo z vás? Napadlo někoho toto srovnání? V každé normální zemi se v katastrofických situacích ujímá řízení krizový štáb složený z odborníků. V České republice je to vítaná příležitost, jak si dělat PR reklamu a sbírat body do příštích voleb. Předseda vlády komunistický estébák je v každém záběru, ač jeho jedinou kvalifikací, je zlodějna, podvody a zneužívání dotací. A na tom nic nezmění to, že si vedle sebe postaví plukovníka PRymulu. A když někdo řekne pravdu, tak ho vyhodí. Posledním příkladem je předpokládaný osud ředitele nemocnice Na Bulovce. Ten konstatoval to, co by nebýt strachu o zaměstnání, musel říci každý odborník. Naprostá většina roušek je k ničemu, proti virům neochrání, měly by se měnit každé dvě až tři hodiny. Současná praxe, kdy vyhovující roušky prostě nejsou, vede jenom k falešnému pocitu bezpečí a dalšímu roznášení nákazy mezi pacienty a zdravotníky. O tom se však nesmí mluvit, naopak se musí lehkověrný národ povzbuzovat v šití naprosto zbytečných hadrů, jejichž jediným výsledkem je, že všichni občané vypadají jako fanoušci Islámského státu. V této zbytečné lidové tvořivosti ještě obyvatelstvo podporují média. Jako vzor dávají bývalou první ehm dámu Dášu. Ta se vrhla také do šití a z vyřazeného ložního prádla bývalého prezidentského páru šije roušky. Ruku na srdce, dali byste si přes pusu a nos hadr ve kterém se povalovali Dáša a Vašek tak dlouho, až bylo jako opotřebované odloženo, nejspíše na horší časy? Já rozhodně ne. Ve všech vládních opatřeních, údajně přijímaných jenom v prospěch obyvatel, figurují jenom zákazy. Jediným nezákazem je posun termínu pro odevzdání daňových přiznání o tři měsíce, účetní nad prospěšností takového opatření sice kroutí hlavou a raději odevzdávají daňová přiznání v řádném termínu, aby později jejich zákazníci nebyli penalizováni, ale to je také veškerý dopad jediného snad kladného opatření vlády. Zatím jsem však nezaznamenal jediné opatření, které by lidem skutečně prospělo v této tíživé situaci. Ošetřování člena rodiny je sice prodlouženo na celou dobu trvání nouzového stavu, ale pozor! Lidé v této době berou jenom šedesát procent svého platu? Voda, elektřina, plyn, potraviny, prostě všechny základní podmínky k životu jsou za stejné peníze, ne-li dražší. Právě tak se musí platit hypotéky a splácet půjčky. A opět, to vše se musí zvládnout s dětmi doma, a všichni víme, jak populární se při takových nečekaných prázdninách stane lednička a spižírna. Původně se ze Strakovy akademie ozývaly sice hlasy, že stát doplatí zaměstnavatelům zbývajících čtyřicet procent mzdových nákladů tak, aby zaměstnanci a živnostníci mohli pobírat i v době nouzových opatření celý plat a měli tak větší šanci na to situaci zvládnout. Tento výkřik do tmy byl však mlčen jak předsedou vlády, tak jeho fámulem na postu ministra financí. Bylo by to prý moc drahé. A zase ticho, přitom je dostatek informací o postupu jiných evropských vlád. Například v Itálii pozastavili splácení hypoték. Ve Francii platby za vodu, tento příklad uvádím proto, že je velmi pikantní. Většinu vody v České republice dodává a platby za ni inkasuje francouzská firma. Takže zatímco svým občanům, Francouzům, vyjde tato firma vstříc a nemusí v době nouzových opatření za vodu platit, na nebohé Čecháčky tatáž firma …….. zvysoka. Nejspíše si za to ale můžeme sami, protože Francouzi by se ozvali tak, že by takové „podnikatele“ ze své země vyhnali, kdežto my jako vždy mlčíme. Nebo takové exekuce, co kdyby byl jejich výkon pozastaven do té doby, než skončí mimořádný stav, a ještě nějakou dobu poté, aby se lidé mohli vzpamatovat, vytvořit si rezervy? Nedivme se, že takový surový bezohledný přístup nepovede k ničemu jinému než dalším tragédiím. A jaké je chování našich spoluobčanů? Místo toho, aby bojovali za svoje práva a svobody, tak trpně mlčí, zakrývají si obličej zbytečnými hadry a nechají si sebrat vše, o čem v době totality snili. Zato, kdyby na ulici potkali někoho bez toho zbytečného hadru, tak by ho byli schopni lynčovat. Příjmy obyvatelstva výrazně klesnou a tím dále zpomalí ekonomiku až na hranici krize. Bohaté země, jako jsou USA, Německo napumpují do své ekonomiky miliardy svých měn a tím je snad udrží v chodu. V české republice není co napumpovat, protože současná populistická vláda napumpovala všechny rezervy třeba na úhradu slev na jízdném, takže z toho měl prospěch jen Jančura a jemu podobní sponzoři hnutí ANO. A samozřejmě Bureš sám, protože současná krize a mimořádná opatření úplně zastínily penězovod, který dál zásobuje Agrofert ze všech zákonných i nezákonných zdrojů, což dokazuje například nedávná mnohamilionová platba Všeobecné zdravotní pojišťovny tomuto konglomerátu jehož je podle Bruselu Bureš vlastníkem a podle Burešova kabinetu není vlastníkem. Rezervy jsou vyčerpány na zcela populistická a nesmyslná gesta a nyní na záchranu ekonomiky nejsou a nebudou. Ale pojďme k tématu i z jiné stránky než praktické, stránky lidských práv a svobod. Velmi rychle se nám vyrojili staronoví obdivovatelé diktátorských režimů. Vedoucí krizového štábu plukovník PRymula tvrdil, že diktátorské režimy lépe zvládají takové krizové situace a že tyto budou jistě v budoucnu narůstat, takže bychom si měli ze způsobu jednání diktatur vzít příklad. Podobně obdivně hovořil i komunistický pohrobek, Vladimír Mlynář, z rodiny, která měla lví podíl na komunistickém teroru po únoru 1948 a nyní je za odměnu ředitelem ve firmě Kelnera, jinak klausovic bílého koně. A takových je v současném vedení České republiky většina s podporou těch, kterým se stýská po zákazu opustit republiku, prázdných regálech, čínském lančmítu a blábolivých projevech slovenského kokota v lámané češtině tvoří smrtící koktejl na který náš národ, pokud ještě existuje již definitivně zahyne. Již po teroristických útocích v zář í 2001 se lidé, v zájmu zajištění bezpečí, vzdali podstatné části svých svobod. Nyní mají další záminku k tomu, aby dále ustupovali, tentokrát pod záminkou ochrany zdraví. Co vlastně k dnešnímu dni ze svobod a práv zůstalo? Vůbec nic. Podle rady komunistického estébáka máme chodit jen do práce a domů. Opustit republiku nesmíme i kdybychom tady měli chcípnout, a k tomu nám napomáhá zajištění vnitřní ochrany hranic, tedy přesně tak jako před listopadem 1989, hlavní je hlídat, aby nikdo neutekl. Musíme si uvědomit, nebo bychom si měli uvědomit, že virová pandemie je naprosto nepostihnutelná. Nevidíme ji, nemůžeme sami zkontrolovat, zda tady je nebo není, proto nás vládnoucí banda může v šachu držet nejen týdny a měsíce, ale celé roky. Vždy nám mže říci, nelze uvolnit restriktivní opatření, protože tam se vyskytla opět nákaza, takto se dá nouzový stav a s ním i naprosté bezpráví udržovat, jak jsme se na vlastní kůži přesvědčili čtyřicet let a ze zkušenosti Rusů i let sedmdesát. Mám pravdu? Jaká je odpověď na otázku, v čí prospěch? Kdo na té současné situaci nejvíce vydělá? Komunisté, a zvláště čínští komunisté! Český ministr vnitra prohlásil, cituji … Čína už je zase největším světovým výrobcem zdravotnického materiálu, a tak tam objednáváme za miliardu…… Takže ti, kdo pandemii způsobili na ni nejvíce vydělají!!! Jak byste asi posuzovali morálku farmaceutické firmy, která by nejprve vyvinula smrtelný virus, poté jej rozšířila po celém světě prostřednictvím cestování svých zaměstnanců a poté dodávala vládám lék pro obyvatelstvo? Jako válečné zločince, pachatele genocidy. Ale čínské komunisty přeci nemůžeme pohnat k zodpovědnosti, jednak je jich mnoho a jednak by vůbec nepřijeli a zkuste si pro ně poslat komando se zatykačem vystaveným Mezinárodním soudním tribunálem do Pekingu. Zmizelo by stejně, jak ten ředitel čínského podniku, který si dovolil kritizovat doživotního čínského diktátora, zbytečně nazývaného prezidentem. Uvědomuje si ještě někdo, že po 11. září 2001 byly v rámci boje proti terorismu omezeny mnohé svobody, které již nikdy nebyly obnoveny? Další omezení jsme zažili v souvislosti v Evropě všudypřítomným nebezpečím islámského terorismu a stejné to bude i nyní. Pod záminkou boje proti nákaze coronavirem jsou omezeny takřka již všechny svobody a jenom naprostý hlupák nebo blázen by se mohl domnívat, že po skončení pandemie budou zase ihned bez debat obnoveny. Nebudou, naopak ještě zesílí, bude více kamer s rozeznáváním obličeje, bude více kontrol, více vpádů do soukromí. Tak, jako po 11. září na hranicích začaly kontroly podle biometrických údajů, skeny duhovek a otisků všech prstů, a nikdy již nebyly zrušeny, tak nyní budou občané sledováni i vnitrostátně kamerami pro rozeznávání obličeje, jejich poloha a činnost podle GPS souřadnic, jejich aktivity podle pohybu na účtech. A to nejen jednotlivce, který bude v hledáčku orgánů veřejné moci z důvodu nějakého trestného činu, ale i lidé s jinými, než oficiálně povolenými názory a jejich bezprostřední okolí, protože sledování zločince nebo odpůrce diktatury přinese zároveň všechny údaje o osobách do vzdálenosti několika metrů od nich. Jako dnes není problém sledovat každého prostřednictvím videokamery v jeho vlastním notebooku, tak bude každý sledován ve své domácnosti prostřednictvím televizní obrazovky atd. Orwell může být spokojen, protože je jedním z mála autorů, jehož vize se splnily do posledního písmene. To vše ale hraje do karet čínskému komunistickému režimu, který chce se svojí ideologií vyvolených vládců ovládnout celý svět. Čína nejen, že díky chamtivosti a naprosté neschopnosti předvídat důsledky svých činů, která se od sedmdesátých let projevuje u všech západních podnikatelů, je dnes největším světovým výrobcem všeho možného, ale je také největším světovým věřitelem, vlastní nejvíce vládních dluhopisů všech zemí, má největší zásobu zlata, kterou hloupá Česká republika vyprodala, má největší zásoby nejdůležitějších světových měn, především dolaru. Za takové krize, kterou sama rozpoutala si potom může nejen diktovat podmínky, ale především vydírat všechny vlády, všechny státy a národy. Ty budou padat jako zralé ovoce přímo do klína čínského doživotního vedení, které v nich bude postupně nastolovat loutkové režimy složené z místních kolaborantů řízených etnicky čistými Číňany. V nedaleké budoucnosti se tak celá planeta změní koncentrační tábor plný živořících otroků, plody jejichž práce bude sklízet malá skupinka vyvolených na kontinentu vyhrazeném jen pro ně, nebo i na satelitech. Připadá tato vize příliš fantastická? A typicky český přístup ke každé okupaci, plně v duchu Bilaka, Indry a dalších skalních komunistů a signatářů zvacího dopisu v roce 1968, hovoří i tato vláda. Všichni ministři včetně předsedy vlády (komunista a estébák) přítomní při tiskové konferenci dne 17. 3. 2019 děkovali neustále Bohu a Číně. Bohu a Číně. Bohu a Číně. A nezapomínejme, že tento den je dnem hanby našeho národa 17. 3. 1939, definitivní zábor zbytku Československé republiky, triumfální jízda Adolfa Hitlera Brnem, kde bylo náměstí Svobody přejmenováno při této příležitosti na Adolf Hitler Platz, první den definitivní okupace. Dále tentýž den v roce 1945 druhá návštěva prezidenta Beneše v Moskvě, kde se na nátlak komunistů v čele s Gottwaldem vzdal obrovské části naší země, Podkarpatské Rusi a rovněž podepsal komunistický diktát o vládě komunistů v ČSR atd. Nasaďme si všichni roušky, modleme se k Číně a zapomeňme na lidskou důstojnost, svobody a naše práva. Změňme se v to, co se od nás očekává, v nemyslící biologické entity, přijímající potravu, vylučující zplodiny a slepě poslouchající jakékoliv rozkazy svých vládců. Přitom se nemusíme bát, že bychom neměli na svoji budoucnost žádný vliv. Právě naopak, oni se nás jednou za čtyři roky, po důkladné mediální masáži a po nepatrném zvýšení přídělů jídla zeptají, zda jsme spokojeni. Předem připravená odpověď i díky bezvýhradnému přijetí otroctví většinou zde žijících zbabělých entit bude znovu a znovu ANO. Děkuji těm, co vydrželi číst až do konce a zbytku přeji hodně sil v boji o paštiky, těstoviny a toaletní papír. I podle toho se pozná mentalita národa. V jiných zemích je třeba poptávka po zlatu nebo zbraních�Čítaj viac

Nový rok 2020 Jistě zajímavé číslo, které přitahuje pozornost věštců všeho druhu. Obecnými, nic neříkajícími formulkami předpovídají budoucnost, následováni houfy nadšenců přijímajících celou paletu předsevzetí. Od tradičního hubnutí, přes pravidelné návštěvy fitcentra až po studium cizích jazyků. Stejně j...ako zevšední zmíněné číslo, tak rychle vyvanou všechna předsevzetí, protože jsou plytká ve srovnání s tím, co nás opravdu tíží. Jako v polospánku bloudíme světem bez ostrých obrysů a náš obzor končí uspokojením potřeby příjmu potravy, spánku a trochu pokleslé zábavy. Najíst se, napít se a potřetí zhlédnout televizní seriál, protože půl roku stačilo na to, abychom zapomněli děj. Přitom hluboko v podvědomí cítíme neklid a touhu po něčem jiném. Cítíme, že společnost je nemocná, omezenost se šíří jako epidemie a stále zrychlující vír vtahuje do přízračné existence, která se více než životu podobá smrti, i ty, kterým není to, co se kolem děje lhostejné. Vír je ale silný, posilovaný lhostejností milionů a stále mohutnější, že se mu stále méně daří vzdorovat i těm prozatím normálním. Před třiceti lety jsme měli my všichni a naše země ideální výchozí podmínky, jejichž využití by nás vrátilo mezi nejrozvinutější státy světa. Bohužel tuto příležitost jsme především zásluhou tehdejších „mírotvorců“ zaklínajících se „nejsme jako oni“ totálně propásli. Předlistopadoví vládci s rukama zbrocenýma krví nevinných se starali jenom o to, aby si zajistili svoje naloupené bohatství a ti stejně předlistopadoví, ale v nových šatech lži a přetvářky se s nimi dohodli na sametovém podvodu a novém rozdělení moci, politické i ekonomické. Po opravdu nepatrném záchvěvu svobody následovalo už jenom usilovné budování falešné fasády svobody a demokracie, které měla především před vlastními občany skrýt rozkradení a devastaci všeho, co zde zůstalo, vzdělání, dovedností, ekonomiky, kultury. A v prvé řadě definitivní devastace morálky, jejímž hlavním důvodem je nepotrestání zločinů minulosti a nevyrovnání se s ní. Po třiceti letech jsou znovu připomínáni a oslavováni ti, kteří sráželi nadšení a odhodlání lidí vnucováním kolektivní viny a pocitu, že na totalitním režimu se vlastně podíleli nejenom jeho tvůrci a strážci, ale každý jednotlivec. A to se jim také dokonale povedlo. Jak rychle zvadnul odpor proti nacistické okupaci, který se vyčerpal zaťatou pěstí rychle rozevřenou v římský pozdrav, jak rychle vyvanul odpor proti únorovému puči, jak rychle odpor proti srpnovým okupantům, tak rychle přešlo nadšení ze svobody a demokracie v konzumování odpadu materiálního i duševního. Dnes jsme převážně smetištěm, montážním závodem, bezcharakterní sebrankou. Národ postrádá nejen vzdělance, kteří utíkají za lepšími výdělky, ale i řemeslníky. Místo kvalifikované pracovní síly jsou jen dočasní organičtí roboti, které na školení v Berlíně nebo Soulu naučili několik automatických kroků, a které od totální duševní destrukce zachrání snad jen to, že budou velmi rychle nahrazeni automatickými linkami. Mnoho lidí tento realistický obraz české společnosti sdílí. Bohužel drtivá masa bezduchých je v přesile, a proto se zdá, že není možnost se postavit na odpor, že by snad bylo lepší plout s proudem a odevzdat se tragickému osudu. A právě k těmto lidem se obracím s přáním a předsevzetím pro celý nový rok. Nevzdávejte se, není vás zase tak málo, nebojte se říkat nahlas svůj názor, jakkoliv odlišný od toho oficiálního. Nic není ještě ztraceno a nic není definitivní a konec konců vždy ještě zbývá „lepší zemřít vstoje než žít na kolenou“. Není to moc optimistické? Ale rozhodně prospěšnější, než všechna ostatní novoroční předsevzetí dohromadyČítaj viac